Vladimír Kroutilík devadesátiletý
Po uveřejnění článku Vyhaslá sopka Uhlířský vrch u Bruntálu v Neviditelném psu 6.8.2015 (http://neviditelnypes.lidovky.cz/uhlirsky-vrch-sopka-u-bruntalu-dm7-/p_zviretnik.aspx?c=A150805_081441_p_zviretnik_kosa) jsem dostal mail od Mgr. Tomáše Rozehnala. Pan Rozehnal v něm uvedl detailní informace o záchraně Uhlířského vrchu. Počátkem 60. let se o ni zasloužil ostravský geograf dr. Vladimír Kroutilík, tehdejší pracovník Slezského studijního ústavu v Opavě (působil rovněž v Ostravském muzeu). Vladimír Kroutilík se mimo jiné zabýval sedimenty a modelační schopností pevninského ledovce. Den po vydání článku měl dr. Kroutilík životní jubileum - 90 let. Taková náhoda! Škoda, že jsem o jeho podílu na záchraně Uhlířského vrchu nevěděl dřív, byl bych jeho osobu a narozeniny v textu zmínil. V okruhu zájmů dr. Kroutilíka byly rovněž bludné balvany. Jeho zásluhou jsou na Černé louce v Ostravě zachovány známé hlučínské eratické balvany. Dr. Kroutilík je dosud aktivní a ledovcovou problematiku sleduje. Dr. Vladimíru Kroutilíkovi lze popřát do dalších let pevné zdraví a vše nejlepší.
Podle Mgr. Rozehnala psal ke staršímu jubileu Vladimira Kroutilíka již nežijící Dr. J. Macoun, klasik českého kvartérního výzkumu. Mgr. Rozehnal zmiňuje i další podrobnosti: V době, kdy dr. Kroutilík pracoval v Opavě, stýkal se s pražskými autory základní monografie Kvartér Ostravska a Moravské brány (vydáno 1965). Ta je někdy označována za bibli kvartérní geologie, neboť díky zalednění jsou v naší oblasti mimořádně pestré kvartérní pokryvy. Byl to tehdy pilotní rezortní úkol. V té době byly regionální znalosti kvartéru dosti omezené (na rozdíl od starších útvarů), na školách se o něm učilo málo (byť Kettner napsal skripta o čtvrtohorách už v 50. letech) a podobně jako v dějepise současná doba přicházel na řadu jako poslední. Během posledních 50 let zatím neproběhla terénní a stratigrafická revize původního kvartérního mapování Ostravska a Opavska. V minulé dekádě pražský ústav (přesněji brněnská pobočka) takovou revizi dělal jen na 5 mapových listech 1 : 25 000 v Moravské bráně kolem Hranic a Suchdolu. Macounova stratigrafie odvozená hlavně z terénu na Opavsku (Hlučínsku) je velice složitá, z dnešního pohledu diskutabilní, ale další studium prostě není prioritní.
Životní jubileum takové osobnosti jako je dr. Kroutilík si zasluhuje zmínky. Mgr. Rozehnal napsal článek Malé letní ohlédnutí pro Jižní listy, což je zpravodaj městského obvodu Ostrava-Jih, v němž dr. Kroutilík žije. Se souhlasem autora dávám tento text na stránky o souvcích:
MALÉ LETNÍ OHLÉDNUTÍ
Je dobré vnímat nejenom dnešní a zítřejší den. I naše mladá jižní část Ostravy má své kořeny, byť mnohdy ještě ne tak dávno začínající na zelené louce. Takto ve 20.-30. letech vznikala zástavba družstevních rodinných domků v Zábřehu nad Odrou a dělnických bytových domů v Jubilejní kolonii v Hrabůvce, navazující na osídlení mezi starým Zábřehem, Hrabůvkou a Vítkovicemi. Na polích dnes pohlcených dubinskou zástavbou jsou předválečné počátky ostravské letecké dopravy, dokonce ještě r. 1957 přistála na hrabůvském letišti sovětská delegace v čele s N. S. Chruščovem. Na zábřežském břehu Odry se ještě ve 20. století těžily bělavé slévárenské písky. A od Odry se Ostrava dočkala válečného osvobození z koridoru dnešní polanecké spojky. Po válce začínal směrem k Bělskému lesu nový koncept vzorného ostravského sídliště, který sice vyústil v masovou panelovou výstavbu, ale tento rozšířený sídlištní prostor usadil v Jižním městě již několik generací mnohých rodin. Celý Jižní obvod včetně Výškovic má neobyčejně příznivé rekreační zázemí Bělského lesa, který je současně vodárenskou oblastí. V posledních letech dochází, jako mnohde jinde k rozsáhlé renovaci sídlištních budov, aktuálně i včetně škol. Návštěvník vidí snahu o zlepšení aktivní rekreace a veřejné dopravní struktury, i soutěžní vztah tradičních a nových velkých obchodních center, která velmi rozšířila periférii Ostravy.
Na pozadí mnoha zážitků z letošních horkých prázdnin snad můžeme připomenout alespoň dvě pozoruhodné osobnosti bydlištěm spjaté s obvodem, o nichž se běžně neví. Oběma byla vlastní obětavost a oddanost oboru svého působení. Z minulosti je to zakladatel zmíněného stavebního Družstva a pozdější starosta celé Ostravy Josef Chalupník, původně příchozí z Čech, o kterém dnes mluví jen stará busta (viz foto) a novější název jedné ulice. Samotná Chalupníkova vila na Zengrově ulici (dnes ovšem na rušné tepně Rudné) stále existuje, kdysi s pěknou zahradou, už dávno však nahrazenou firemními dílnami a parkovištěm. V současné době tím dalším, koho chceme připomenout, je geograf pan Vladimír Kroutilík, jeden z aktivních přírodovědců poválečné doby který se v srpnu 2015 v našem obvodu v Hrabůvce přenesl svým jubileem 90 let. Už před 60 lety jako první odborník blíže popisoval ostravské haldy. Z jeho iniciativy pracovníka slezského ústavu Akademie věd byla zachráněna před odtěžením dnešní přírodní památka – sopka Uhlířský vrch u Bruntálu. Spoluredigoval Přírodovědecký sborník Ostravského kraje a sám do něho přispíval. Potkáme-li v centru Ostravy na Černé louce ukázkové severské bludné balvany, opět sem byly přemístěny a tak zachovány jeho zásluhou. Hodí se popřát jubilantovi dr. Kroutilíkovi jako stále aktivnímu archiváři Sokola a nestoru ostravských sportovních trenérů, a v neposlední řadě zájemci o veškeré veřejné dění, hodně síly do dalších let.
Každá velká lokalita má takové individuální světlé stránky, někdy jsou však i lidsky opačné. Třeba před rokem zemřela na zdejší Volgogradské ulici dívenka. Někdo zde založil malý pomníček pod stromem, s plyšáky a podobiznou, jak to bývá běžné. Někdo jiný ho docela nedávno hořlavinou celý spálil, což se naopak nikde nevidí; snad si i to zaslouží zmínku jako malé doplnění o možném rozdílu lidských hodnot mezi námi.
Tomáš Rozehnal, Ostrava-Zábřeh
Dne 9. září 2015 vyšel na Neviditelném psu článek OSOBNOST: Ostravský geograf Vladimír Kroutilík devadesátiletý (http://neviditelnypes.lidovky.cz/zachrance-sopky-u-bruntalu-ddq-/p_zviretnik.aspx?c=A150908_143607_p_zviretnik_kosa.)
