SOUVKY

https://web.archive.org/web/20200106130424/http://www.bolatice.cz/evt_file.php?file=10598&original=souvky_2019_12_zvlastni_vydani.pdf

V prosincovém Měsíčníku města Příbora (vydání z 30. 11. 2019) je na stránkách 23-24 článek Mauric Remeš a Josef Slavíček jako průkopníci výzkumu fosilií v souvcích z okolí Příbora. Měsíčník lze stáhnout (otevřít) na adrese:

https://web.archive.org/web/20191202163434/https://www.pribor.cz/base/files/attachments/356/49786-Mesicnik-mesta-Pribora-prosinec-2019.pdf

Internetový časopis OSEL (Objective Source E-Learning) o publikaci Kristalline Geschiebe aus der Kiesgrube Fresdorfer Heide bei Potsdam (Kristalinické souvky z pískovny Fresdorfer Heide u Postupimi) od Marca Torbohma:

 http://www.osel.cz/10905-nalezy-hornin-z-cech-v-piskovne-u-postupimi.html

Pozn.: Ukázka (fotografie s textem) převzata ze strany 179  publikace Marca Torbohma.  

Ve Sborníku bruntálského muzea 2018/2019, který právě vyšel, je na stranách 108 - 113 článek Oblíková krajina na Osoblažsku s 9 fotografiemi. Sborník vydalo v nákladu 300 výtisků Muzeum v Bruntále (Zámecké náměstí 7, 792 01 Bruntál, e-mail: muzeum@mubr.cz).

OSOBNOST: Ludwig Hohenegger - Vědec a úspěšný průmyslový manažer, článek na Neviditelném psu z 12. 10. 2019:

https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/osobnost-ludwig-hohenegger.A191011_202511_p_veda_wag

V říjnovém čísle Měsíčníku města Příbora (vydání z 30. 9. 2019) je článek Hranice maximálního zalednění na nejstarší geologické mapě Příbora a jeho okolí. Článek je na stranách 17-19 měsíčníku, který lze stáhnout (otevřít) na adrese:

https://web.archive.org/web/20190930120930/https://www.pribor.eu/modules/file_storage/download.php?file=50dab079%7C2516

Na stránkách 14-15 je příspěvek od Jana Diviše (předseda AK v Příboře) a Daniela Fryče (místopředseda AK v Příboře) představující členy Archeologického klubu v Příboře (1. část).

Dne 7. září 2019 se v Bolaticích konalo za účasti širší veřejnosti 9. setkání kruhu pro výzkum souvků. Fotografie jsou ve fotoalbu na adrese https://souvky.estranky.cz/fotoalbum/devate-setkani-kruhu-pro-vyzkum-souvku-v-bolaticich-dne-7.-zari-2019/

Pozornost vzbudily velké a krásné jaspisy přivezené panem Martinem Charamzou. Tyto neobvyklé jaspisy a další věci z jeho sbírky si lze prohlédnout na https://mcharamza.rajce.idnes.cz/

O setkání a aktivitách kruhu pro výzkum souvků vyjde článek v německém odborném časopise Geschiebekunde aktuell vydávaném Gesellschaft für Geschiebekunde (Společnost pro výzkum souvků) v Hamburku.  

Poprvé hranici kontinentálního zalednění na Ostravsku vytyčil Ludwig Hohenneger na geologické mapě z roku 1861. Celý název jeho díla je Geognostische Karte der Nord Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Maehren und Galizien von Ludwig Hohenegger. Director der Erzherzoglichen Eisenwerke. Na mapě jsou uvedeny bludné balvany, které bychom dnes na těch místech marně hledali. V podhůří Beskyd dokonce ve výškách nad 400 m n. m. Hoheneggerova mapa (měřítko 1:145 000, velikost 71,5 x 42 cm) vyniká velkou přesností. Vznikla v době, kdy ještě doznívaly učené teorie vysvětlující bludné balvany biblickou potopou. Hohenegger se dnes v pracích, které se zabývají rozsahem kontinentálních zalednění na Ostravsku, většinou neuvádí. Jeho mapa z roku 1861 se u nás nikde opatřit nedá, podle všeho ji zřejmě v žádné české knihovně ani nemají. Čtyři ukázky z Hoheneggerovy mapy (okolí Svinova, Příbora, Frýdku-Místku a údolí Ostravice v Beskydech)  jsou ve fotoalbu: https://souvky.estranky.cz/fotoalbum/ukazky-z-geologicke-mapy-ludwiga-hoheneggera-z-roku-1861/

Měřítko mapy vychází ze starých měr (rakouská poštovní míle, vídeňský sáh, coul a stopa). Poštovní míle = 4 000 sáhů (jeden sáh = 1,896483840 m), jedna vídeňská stopa (0,316081 m) = 12 coulů (jeden coul = 26,340053 mm). Výška Lysé Hory na Hoheneggerově mapě 4176 je ve stopách, takže po přepočtu činí 1320 m. Na současných mapách je většinou 1323, ale spory o výšku Lysé hory se stále vedou.   

I když je cordierit typickým minerálem migmatitů, ze souvků v České republice dosud znám nebyl. Na fotografii je cordierit ve velkém bludném balvanu z migmatizované ruly. Více o tomto objevu v příštích Souvcích Plus.    

Jak jsem již v jednom článku napsal, dávám přednost hromadění knih před hromaděním "kamenů". Encyklopedický slovník geologických věd vydaný Academií v roce 1983 jsem dosud neměl. První díl (920 str., 441 obr., 20 str. křídových příloh) a díl druhý (852 str., 480 obr., 36 str. křídových příloh, 4 sklád. přílohy) jsem získal v antikvariátě za 150 korun. Dokonce s čistým knižním lístkem bez jediné výpůjčky v  knihovně, která nečtenou encyklopedii vyřadila. Na encyklopedii na regálech léta padal prach, ale po otevření je to nová, skutečně dosud nečtená kniha v perfektním stavu. A co v ní je? Tak kupříkladu na straně 162 fotografie mimořádně velkého bludného balvanu v palhanecké pískovně u Opavy z roku 1958.