Pazourek z hradiště KLPP na Cvilíně - komentář k fotografiím
Nejstarší vyobrazení pazourku z hradiště KLPP na Cvilíně (viz níže odkaz na článek uveřejněný na Neviditelném psu) jsou ve článku Richarda Kulky z roku 1886 (Der Burgberg bei Jägerndorf in Schlesien, In: Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, XVI. Band, 169-174) a ve vlastivědné publikaci Heinricha Schuliga z roku 1923. Kulka a Schulig považovali pazourek za opracovaný a interpretoval jej jako píšťalku. Kulka dal kamenu, na který se dá pískat jako na dutý klíč, název "Rufstein". Podle Schuliga kámen sloužil jako signální píšťalka. Stejně - jako signální píšťalku tento pazourek interpretoval Jiří Pavelčík ve Vlastivědných listech Slezska a severní Moravy 1/1993, avšak v přehledu literatury Schuligovu publikaci ani publikaci Kulky neuvedl, takže to vypadá, že jde o původní Pavelčíkovu interpretaci nálezu a nikdo před ním se tímto nálezem nezabýval. Zda tomu tak je, autor článku z roku 1993 Schuligovu publikaci z roku 1923 neznal a dospěl ke stejnému závěru nezávisle, nebo zda to ze staré německé publikace převzal a neuvedl zdroj, nechť posoudí každý sám. Pokud však zmínění autoři považují pazourek za člověkem opracovaný (broušený, řezaný či vrtaný), v tom se mýlí. Povrch pazourku byl opracován eolizací. Přirozeného původu jsou i otvory a dutiny, obvyklé u baltického křídového pazourku. Mohlo jít o neobvyklou píšťalku, ale také hračku či kámen, který člověka zaujal a tak jej sebral. Děravý kámen mohl sloužit jako ozdoba nebo amulet. To jsou jen hypotézy, které nelze nijak prokázat. Je také možné, že pazourek se čtyřmi otvory je pouhým ledovcovým souvkem a lidmi z hradiště na Cvilíně, kde byl nalezen, nebyl nijak využíván.
Dosud byly uveřejněny jen kresby pazourku. Na obrázcích z let 1886 a 1923 je zobrazení otvorů poněkud idealizované, protože na kresbě jsou jasně vidět všechny čtyři otvory, což není možné, najednou lze takhle zřetelně vidět nejvýše tři. Barevné fotografie nálezu uveřejnil poprvé internetový deník. Zde ve fotoalbu jsou fotografie v rozlišení, které umožňuje vidět i detaily povrchu.
Pozn.: Pazourek je vedený Městským muzeem Krnov pod inventárním číslem A 1008 (600, 107/75).
Illustrations © dr. Aleš Uhlíř 2016